Březen 2016

Slepý, uspěchaný svět

31. března 2016 v 19:55 | Ticho |  Zamyšlení nad tématem týdne
Svět je plný slepých lidí. Lidí, kteří vidí jen peníze a kariéru, ale doopravdy neprohlédnou vůbec nic. Nechápou, co je důležité a co ne. Jakému pravému člověku by mohlo záležet na něčem tak přízemním, jako jsou peníze? Ano, je na nich vystavěna celá naše společnost, ale jsou snad tak důležité?
Co jsou to peníze? Jen hodnota vytvořená lidmi, aby bylo (asi) férové obchodování a každý měl právo si koupit tolik, kolik si za svou práci zaslouží. V tom případě, ale nechápu, proč mají politici ten plat tak vysoký. Pokud vím, ta dokážou účinně diskutovat celé hodiny a je neuvěřitelné, že se nedoberou k žádnému výsledku. A kolik jim za to platí? Rozhodně víc než, nějakému dělníkovi, díky kterému existuje kolik budov. A stejně se stále honí jen za penězi.
Kolik lidí ví, co je opravdu důležité? Kolik lidí ví, že je lepší cítit se šťastně, spokojeně, naplňovat smysluplně svůj volný čas?
Mnohokrát jsem slyšela větu, že dnešní svět je hrozně uspěchaný, ale ptal se někdo, čím to je? Není to třeba tím, že se honíme za penězi? Že máme hrabací syndrom a chceme si hlavně nahrabat do kapsy? Netvrdím, že musíme všichni být na mizině, ale myslím, že není třeba toužit po miliónové vile se třemi bazény. Vždyť spousta lidí dokáže žít i bez sauny.
Svět je uspěchaný, protože tu jde o závod za peníze. Teta mi poslala nějaké mail s prezentací, kde bylo: Nechápu, proč lidé obětovávají zdraví, aby měli víc peněz, a pak utrácejí peníze, aby byli zdraví. Nevím, co je na tom pravdy, ale docela to ukazuje tu honbu za pomalovanými papírky a zdobnými kusy kovu. Jako kdyby to byla náplň našeho života, naše poslání. Pch… Komu na tom záleží.
Já třeba naplňuji volný čas matematickou olympiádou a placená za to nejsem. A proč to dělám? Protože mám pocit, že mě to naplňuje. Líbí se mi ten pocit, že jsem namáhala mozek a dokonce něco vymyslela. Nepotřebuji za to žádné peníze.
Byla bych ráda, kdybyste se zeptali asi sebe: K čemu mi ty peníze jsou?
Moje odpověď zní. V dnešním světě Tě udrží při životě, pokud nechceš krást, nebo je získávat jiným nelegálním způsobem, ale nemají vůbec žádnou mravní či psychickou hodnotu. Není třeba vlastnit miliony, když Ti jde jen o to je mít. Pokud bys chtěl vlastnit miliony a postavit za to školy v Africe, tak nechceš peníze, ale ty školy, což je lepší. Ale lidé podle mě vidí peníze jako něco, co je hrozně fajn mít, a proto se snaží jich mít co nejvíc.
Ticho

Váha rozhodnutí

23. března 2016 v 21:17 | Ticho
Žádný skutek nemůžeme označit za čistě dobrý nebo za čistě špatný. Vždy, když něco uděláme, má to své důsledky. Vždy něco nebo někoho nějakým způsobem ovlivníme. Někdy jsou změny neznatelné, ale někdy mohou být pro jistou bytost životní. Každý úspěch má svou cenu a každý lesk je trochu matný. A na tu matnotu bychom si měli dát pozor.
Neříkám, že nemáte jít za svým snem, jen radím, abyste se koukali na cenu, kterou platíte. Abyste si pořádně prohlédli cestu, kterou se chcete dát. Pamatujte, že existuje více cest, které vedou ke stejnému cíli. Ale nejsou stejné. Za jednu obětujete velkou část svého času, za jinou nějaký cizí čas. Někdy obětujete peníze, jindy šanci kráčet po jiné pěšině. Jedněmi dveřmi projdete, ale jiné se Vám mohou uzavřít. Někdy dáváte všanc osudy svých blízkých, jindy ohrozíte své rivaly. Ale vždycky, ať už uděláte cokoli, ovlivníte do jisté míry chod světa.
Každé rozhodnutí k něčemu vede a je důležité dohlédnout až na konec možných důsledků. Někdy jen ovlivníte, jestli na Vaši sestru zbude jahodový nebo broskvový jogurt. Jindy můžete někoho dohnat k zoufalým činům jen svými slovy.
Proto Vás vyzývám: přemýšlejte nad svými činy a ptejte se sami sebe: Proč to dělám? Čeho tím dosáhnu? Co všechno se může stát?
Neříkám, že vždy přemýšlím nad svým chováním. Někdy je třeba se rozhodnout tak rychle, že není čas na přemýšlení. Někdy jsem tak naštvaná, že nejsem schopna racionálně uvažovat. A častokrát pak lituji slov, která jsem ve vzteku křičela.
Někdy se také musíte rozhodnout mezi dvěma špatnými možnostmi. Obě varianty dopadnou prostě do jisté míry špatně. A v těchto případech, ať už se rozhodnete jakkoli, mějte na paměti, že jste si mohli zvolit akorát jinou špatnou možnost. A z těchto voleb bych se snažila si nedělat moc výčitky. Když si chcete z rány vyndat kulku, taky to bolí, ale je to bolest, která je nutná pro život podstoupit. Někdy zkrátka není vyhnutí a je třeba něco obětovat pro lepší budoucnost.
Přemýšlejte tedy nad svými možnostmi a až plně pochopíte význam svých rozhodnutí, volte, co bude dál.
Ticho

Nevzdávej se

20. března 2016 v 8:47 | Ticho |  Zamyšlení nad tématem týdne

Každý z nás zažil mnoho pádů. Každý z nás jich ještě mnoho zažije. Všichni víme, co to znamená prohrát, zklamat, skončit.
A všichni musíme jít dál. Musíme najít sílu vstát a zkusit to znovu. Sedění na našem soukromém depresivním dnu nám moc nepomůže. Nemůžeme se jednoduše zastavit, protože by nám život protekl mezi prsty.
Nemá cenu se litovat. Nemá cenu brečet nad každým dnem, který se ještě neuskutečnil.
Ať už se Vám stalo cokoli, ať už jste spadli, že sebe vyššího srázu, můžete se vždy zvednout a dát světu najevo, že žijete. Že máte dost síly na přežití všeho, co Vás čeká. A každý z nás má dost sil na to, aby zvládl svůj vlastní život. Aby šel za svými sny. Aby překonal všechny překážky a probojoval se všemi nesnázemi.
Vězte, že v každém z Vás se skrývá dost síly žít. Stačí se jen podívat do svého nitra a hledat. Stačí jen najít odvahu, nebát se. Je to Váš život a žádná okolnost by Vám ho neměla ovlivnit. Kdo jiný by měl rozhodovat o Vašem životu než právě Vy? Kdo jiný má právo říkat, co máte vystudovat, čím se máte zabývat a kde máte bydlet? To Vy nejlépe víte, jakou cestou se chcete dát a kam se chcete dostat. To Vy máte své sny, kterých chcete dosáhnout. A pokud netoužíte po životě v prohlubni, tak byste za svými sny měli jít. Protože, pokud se nebudete snažit o to, o co stojíte, Váš život bude utrpení.
Žijte a nenechte se strhnout neúspěchy. Je k ničemu ležet mezi posmrkanými kapesníky a litovat se do aleluja, když můžete ten čas věnovat úsilí posunout se správným směrem. Buďte tam, kde chcete být. Snažte se o to, čeho chcete dosáhnout.
Neztrácejte odhodlání ani v těch nejtěžších chvílích, protože odhodlání je to, co nás žene dál. A my chceme jít dál. Nenechte se zlomit samotou či neúspěchy. Vězte, že nastane den, kdy vyhrajete velké vítězství, nebo najdete opravdovou lásku. Buďte odvážní. Buďte nezlomní.
Mollitiam - Nezlomnost

Ticho

Spring beginnings

12. března 2016 v 16:41 | Ticho |  Spring beginnings

Objevila jsem výzvu, která mě velmi zaujala, a chystám se splnit všechny úkoly. Vypadá to velmi zajímavě a jsem zvědavá, c se mi podaří vytvořit. Jen se obávám, že celou výzvu dokončím až za dlouho, takže jsem moc ráda, že není časově omezena.
Zde je seznam úkolů. Až nějaký splním, škrtnu ho. Články budu označovat: SB a číslo úkolu.
1. Napiš báseň (1 - 4 sloky), která tě bude obsahem a myšlenkou vystihovat.
2. Vymysli si nějakou jarní bytost a popiš její vzhled, popř. schopnosti.
3. Popiš pocit, který bys cítil/a, kdyby jsi našel/a kouzelné místo, nebo kdyby jsi zjistil/a, že máš nějakou kouzelnou moc (vyber si).
4. Napiš úvahu o čemkoliv.
5. Popiš obrázek a to, co cítíš, co si představuješ, co ti připomíná, na co myslíš (zkrátka cokoliv), když se na něj díváš. OBRÁZEK
6. Napiš o vztahu a rozhovoru těchto dvou bytostí: OBRÁZEK
7. Napiš o barvě, která "nemá jméno".
8. Popiš svět tvých myšlenek a nápadů.
9. Napiš báseň o šílenství.
10. Napiš cokoliv, co bude mít název "Ničitel jara", popř. Destroyer of spring.
11. Napiš povídku (délka je na tobě) o tom, o čem jsi nechtěl/a nikdy psát a po zdolání tohoto úkolu, už nikdy nenapíšeš.
12. Popiš pocit, který prožíváš, když začíná jaro.
13. Napiš cokoliv, kde se objeví tato slova: květ, galaxie snů, moudrá/moudrý/moudrost a zloděj.
14. Proč se tato dívka vydala do lesa? OBRÁZEK
15. Napiš krátkou povídku o tvých temných stránkách, které budou ztvárněny jako bytosti, rostliny, zvířata, věci atd... (je to na tobě)
Snad se mi to jednou povede :)
Ticho

Booxy

7. března 2016 v 18:03 | Ticho |  Recenze
Booxy je aplikace, která věrně kopíruje internetovou webovou stránku www.cbdb.cz Řekla bych, že oproti již zmíněné stránce je trochu horší ale ne mnoho. Největší výhodou je, že ji máte na mobilu a nemusíte si zapínat celý počítač, jen abyste si danou knihu zařadili do přečtených.
Přednosti
Nejdřív bych začala jejími přednostmi, z nichž jsem jednu už zmínila.
♣ Nejvíce se mi líbí systém knih. Můžete si najít takřka každou knihu, dozvědět se o jejím autorovi, zjistit zda ne součástí nějaké série, jak jdou díly dané série po sobě (což často není na oněch knihách napsané), a také si můžete přečíst komentáře ostatních uživatelů, kteří knihu četli. Podle toho všeho se Vám snáz rozhoduje, zda Vám kniha stojí za přečtení.

Zamčené, schované ...

2. března 2016 v 7:00 | Ticho |  Zamyšlení nad tématem týdne
Dojdu k velkým dubovým dveřím. Jsou zamčené. Co je za nimi? Za každými dveřmi je něco schované. A vždy je to něco, co by neměl někdo najít. Vždy je to tajemství.
Každý v sobě máme nějaké zamčené dveře. Každý máme svá tajemství. Jsou uzavřena ve zvukotěsné místnosti nebo ve zdobené truhličce. Každý má něco takového v sobě, ve své mysli. Je to prostůrek, který bychom nejraději pohřbili. Je to prostůrek věcí, které chceme chránit přede všemi, aby se jich nikdo nedotkl. Aby se na ně nikdo nepodíval.
A co uvnitř téhle naší vyhrazené hlubiny skrýváme? Zbraně, které můžou nás nebo někoho nám blízkého zničit. Jsou to vzpomínky na trapasy, které nás můžou mučit. Jsou to zrady, jichž jsme se dopustili. Jsou to nože v zádech, které nám tam někdo vrazil. Jsou to nebezpečné informace o našich fobiích a snech.
Každý si tu svou místnost či trezor úzkostlivě chráníme a schováváme od nich klíč. Přesto se někdy někde objeví člověk, kterému věříte. Člověk, o kterém si myslíte, že Vás nezradí. A tomu svěříte některé z Vašich tajemství. Nebo mu do ruky vložíte klíč od celé Vaší tajné komůrky. Otázkou je, zda je ten člověk opravdu tak důvěryhodný, jak se Vám zdá.
Ticho