SB-3: Místo pocitů

10. července 2016 v 19:58 | Ticho |  Spring beginnings
Šla jsem lesem za slunného odpoledne. Po chvíli mne cesta dovedla na malou paseku, kde zurčel drobný vodopád. Bylo to krásné poklidné místo. A mně naplnil pocit klidu, bezpečí. Cítila jsem se, jako bych tu byla po tisící. Každý kamínek schovaný mezi stébly trávy mi byl najednou důvěrně známý. Vzduch byl čistý a já měla pocit, že dýchám myšlenky. Obloha byla jako vymetená. V korunách šustily listy. Usmála jsem se. Vše bylo důvěrně známé. Pocítila jsem sama v sobě harmonii. Vše, co mě dosud trápilo, se zdálo na hony vzdálené. Byl to jiný svět se svým vlastním systémem. Z ničeho nic neexistovalo tady a teď a přesto jsem se v nějakém čase někde nacházela. Cítila jsem se, jako bych mohla zvládnout vše, co by mi udělalo radost. Starosti se ztratily, smutek odtekl se spěchající vodou a já jsem nechtěla dělat nic jiného, než si lehnout do měkké, zelené trávy a hledět do korun stromů. Po dlouhé době, která zela kdesi daleko v pravěku, jsem se cítila spokojená. Zapomněla jsem na okolní svět a jen jsem tam ležela. Už jsem si skoro ani nepamatovala, jak se jmenuji - nebylo to důležité. Slova zanikla, čas se zastavil. A pak jsem si uvědomila, že se začínám rozplývat…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama